Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2015

32. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 5. srpna 2015 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 3. 8. do 9. 8. 2015. Měsíc viditelný nad ránem bude v poslední čtvrti. Na večerní obloze lze obtížně pozorovat Merkur a Jupiter (a Regulus). Saturn je vidět nejlépe hned za soumraku nízko nad jihozápadem. Aktivita Slunce je nízká. Začíná vzrůstat aktivita meteorického roje Perseid.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 7. srpna.

Planety:
Merkur (-0,7 mag) a Jupiter (-1,7 mag) jsou úhlově blízko Slunci, ale dojde k jejich poměrně těsnému setkání. 6. srpna budou od sebe obě planety jen jeden stupeň a navíc bude další stupeň víc na východ nejjasnější hvězda ze Lva, Regulus (1,4 mag). Vzhledem k nutnosti pozorovat dalekohledem krátce po západu Slunce je to obtížně viditelná konjunkce, ale stojí za pokus, když vyjde počasí. O den později 7. srpna bude Merkur a Jupiter v opačném pořadí, tedy Merkur více vlevo a opět jen stupeň od Jupiteru, přičemž Regulus bude do rovnoramenného trojúhelníku pod oběma planetami.
Připomeňme dále, že vidět je také Saturn (0,4 mag), ale pouze večer nízko nad jihozápadem.
Měsíc, který bude ke konci týdne vycházet stále později, přestane rušit svým světlem slabší planety Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. S hledáním Uranu nám snadno pomohou hvězdy zéta a 88 Psc, které s Uranem tvoří trojúhelník (Uran je od nich vlevo).

Aktivita Slunce je nízká. Sluneční skvrny jsou jen malé. Případné změny sledujte na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Výročí

  • 5. srpna 1930 (85 let) se narodil slavný americký astronaut Neil Armstrong. Připomeňme, že kromě slavné mise Apolla 11 na povrch Měsíce se podílel také na předcházejících letech Gemini 8 a Gemini 11. Zemřel 25. srpna 2012.
  • 8. srpna 1940 (75 let) se narodil první vesmírný turista Dennis Tito. V dubnu 2001 si zaplatil sedadlo v Sujuzu TM-32 a strávil 7 dnů v kosmo, převážně na ISS.
  • 9. srpna 1920 (95 let) se narodil novozélandský amatérský astronom Albert F. A. L. Jones. Místo v našem přehledu si vysloužil především jako významný pozorovatel proměnných hvězd. Jako první dosáhl 500 000 vizuálních pozorování a měl tak vytříbený zrak, že rozeznal i velmi drobné změny jasu hvězd v řádu méně než desetiny magnitudy. V roce 1946 a v roce 2000 objevil kometu, druhou společně s Japoncem Utsunomiyou. V roce 1987 se stal spoluobjevitelem slavné supernovy 1987A ve Velkém Magellanově oblaku, která byla na jižní obloze viditelná pouhým okem (3 mag).

Výhled na příští týden

  • Měsíc v novu, maximum Perseid
  • HTV-5 k ISS
  • Výročí: Gabriel Lippmann

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Neil armstrong, Albert Jones, Dennis Tito


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »